Mariánský sloup na městském rynku (dnes náměstí T. G. Masaryka) byl vztyčen v roce 1754 a jeho autorem je sochař Josef Procházka z Chrudimi. Základní kámen byl položen 28. 5. 1753 a do základů památky byl zazděn spis s latinským textem: "Tato pyramida pořízena ke cti Bohorodičky Neposkvrněné. Postavena je nákladem Otce Jana Antonína Petery, duchovního správce vysokochvojenského a radních královédvorských. K větší rozsáhlosti přispěl Vysoce urozený pán Athanasius Bergl. Základní kámen byl položen 28. 5.1753 při obřadech, které vykonal děkan Josef Rudl za přítomnosti rady starobylého města." Donátory památky byl P. Jan Antonín Petera, místní rodák a farář ve Vysokém Chvojně, několik radních a Ferdinand Atanáš Bergl, správce panství hraběte Šporka.
Na vrcholu sloupu stojí na velké kouli s hadem a měsícem P. Marie Immaculata. Kolem něj je rozmístěna šestice samostatně stojících soch: sv. František Xaverský - světec s mitrou, u jehož nohou je vytesáno poprsí černocha; sv. Ignáce z Loyoly - postava světce s tříhrannou čapkou na hlavě, sklánějící se k drakovi s rozevřenou tlamou; plastika sv. Jana Nepomuckého - socha světce sklánějícího se vpravo ke Krucifixu položenému na předloktí pravé ruky, v levé ruce drží třícípou čapku; plastika sv. Norberta - postava levou rukou přidržuje Krucifix, pravou rukou nad bokem vzpírá knihu; plastika patrona poutníků sv. Jakub Většího – kontrapostně stojící postava opírající se oběma rukama o břevno stromu se sukem; a nakonec plastika hlavního patrona města sv. Jana Křtitele – jedná se o polonahou postavu oděnou v drapérii roucha, při pravém boku přidržuje a přikrývá beránka. Na římse podstavce sloupu jsou umístěny sochy sv. Kosmy a Damiána, sv. Floriána a sv. Vavřince. Na plochách podstavce sloupu jsou vytesány reliéfy s náboženskou tématikou - sv. František z Assisi, smrt sv. Marie Magdaleny a umučení sv. Sebastiána. Sloup byl opraven dle záznamů v roce 1879, v roce 1988 a 2008. V roce 1919 ho chtěli zbořit příslušníci Sdružení Volné myšlenky (protináboženské ateistické hnutí) a v roce 1953 pro změnu požadovali jeho odstranění členové místní KSČ v rámci ateistické výchovy. Jeho zbourání zabránili památkáři. Památka je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.