Klasicistní pískovcový křížek je umístěn v centrální části obce Kašov, místní části obce Kuks. Je vytvořen ze světlého pískovce a jeho autorem je kamenická firma Wagner-Bárta z Jaroměře. Byl vztyčen nákladem místních občanů někdy ke konci 19. století. Jedná se o vertikální památku skládající se celkem z pěti na sebe navazujících částí – základové podesty; dvoustupňového podstavce, do jehož čelní stěny byla původně vsazena nápisová deska s náboženským textem; dále pilíře s centrálním reliéfem sv. Panny Marie Bolestné; římsy s postranními volutovými křídly a vrcholového kříže nesoucího kovovou figurální plastiku ukřižovaného Ježíše Krista. Celková výška památky je 370 cm. Památka je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
Pískovcový kříž s reliéfem sv. Panny Marie Bolestné stojí před domem č. p. 31. Památka byla vystavěna v roce 1881 nákladem obce Trotina. Jejím autorem je kamenický mistr Jindřich Wágner ze Dvora Králové. Na nápisové desce z bílého mramoru, osazené z čelní strany podstavce, je vysekán náboženský text/humanistická minuskula: „Ó, náš Pane Jezu Kriste! nedej hynout pokušením světa, s námi buď a žehnej nás, až pak dojdou jednou naše léta, Bože, duše naše spas!“ Kamenosochařskou výzdobu památky tvoří centrální reliéf plastiky sv. Panny Marie Bolestné na pilíři; zrcadlově souměrné plastiky postav adorujících andělíčků na bocích římsy; figurální plastika ukřižovaného Ježíše Krista a pergamen s nápisem I.N.R.I. na kříži. Při úpatí vrcholového kříže je navíc vytesán reliéf kalichu. Bezprostřední okolí památky je ohrazeno železným plůtkem.
Památka je vytvořena ze světlého jemnozrnného pískovce a její autor je neznámý. Byla vztyčena nákladem Aloise Patzáka z Libotova dne 3. února v roce 1833, což dokládá i německy psaný nápis na čelní stěně podstavce: „Der hier bevm talle des Baumes fand den Todt, den rette, Herr Jesus dort aus Plage und Noth. Und Alle die andächtig hier vorüber gehn. Lass einst zur himmlischen freude mit ihm aufstehn Alois Patzak von Liebthal 3. feb. 1833.“ Její vznik lze chápat jako poděkování přeživších po smrtící epidemii cholery proběhlé v roce 1832. Jedná se o pískovcové vertikální dílo skládající se celkem ze čtyř na sebe navazujících částí – jednostupňové základové podesty; podstavce, na kterém je vytesán již zmiňovaný text; dále pilíře zdobeného volutovým motivem a na jehož čelní stěně se nachází reliéf sv. Panny Marie Bolestné a vrcholového kříže nesoucího figurální plastiku ukřižovaného Ježíše Krista a reliéfní pergamen s nápisem I.N.R.I.
Památka se nachází v obci Borovnice u domu č. p. 251, nedaleko kostela sv. Víta. Jedná se o cennou sochařskou práci z období rokoka. Je vytvořena ze světlého jemnozrnného pískovce a její autor je neznámý. Byla vztyčena v roce 1764 a jejím donátorem byla pravděpodobně vdova po Johanu Görovi. To dokládá i dochovaný nápis na čelní stěně pilíře: „MARIA: DIR ZU LIEB UND EHR/ GESCHICHT/ DAS ICH DIESE STATUA AUF GERICHT. JOHAN GÖROMIN DEL. 1764. Jedná se o vertikální památku skládající se celkem z pěti na sebe navazujících částí – jednostupňové základové části; podstavce; pilíře s chronogramem jména Panna Maria, nad kterým je vytvořena rokajová kartuš s korunou nahoře; dále římsy, na které byly původně po stranách umístěny klečící andělíčci se zkříženými pažemi na hrudi a vrcholové plastiky Panny Marie Imaculaty. Z obláčku s půlměsícem zde vyrůstá postava Marie, která v náručí drží malého Ježíška. Plastika je zasvěcena Neposkvrněnému početí Panny Marie (latinsky Immaculata conceptio), což je učení, že Maria, matka Ježíše Krista, byla počata bez poskvrnění dědičným prvotním hříchem. Římskokatolická církev jej uznává a oslavuje (8. prosince) od středověku, v roce 1854 učení papež Pius IX. vyhlásil za dogma. Většina ostatních církví toto učení neuznává. Týká se pouze narození Panny Marie, jejího otěhotnění se týká učení o panenském početí Ježíše Krista. Památka je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
Plastika Sv. Panny Marie se umístěna při pravé straně místní komunikace ve směru na obec Borovnice, na parcele č. 329/12. GPS: 50°30'14.54"N, 15°39'12.64"E. Je vytvořena ze světlého jemnozrnného pískovce a jejím autorem je Johan Zítko. Byla vztyčena nákladem místních občanů – Franze a Kathariny Lorenz v roce 1865. Jedná se o vertikální památku skládající se celkem z pěti základních částí – dvoustupňové základové podesty; dvoustupňového podstavce, na jehož čelní stěně je vytesán náboženský text - „Hilf Maria voll der Gnade, Mutter der BarmherzigKeit! Hilf uns Iren am Tugendpfade Pilgeren in die Ewigkeit! Zeige uns dort deinen Sohn. Jesum – unsern süszen Lohn! Amen.“, v českém překladu – „Pomoz Maria milosti plná, matko milosrdenství! Pomoz nám zbloudilým po trnité pouti, vstoupit do Tvé věčnosti. Tam nám ukaž svého syna, Ježíše – sladká naše odměna.“; dále pilíře s centrálním reliéfem sv. Filomény, pod nímž se nachází nápis - „Hl. filumena bitt für uns.“, v českém překladu „sv. Filomeno, oroduj za nás.“ Další částí památky je římsa a vrcholová plastika Madony. Jedná se o stojící ženskou postavu zahalenou v řeholní kápi, s korunou na hlavě, držící ve svém náručí malého Ježíše Krista.
Mariánský sloup na městském rynku (dnes náměstí T. G. Masaryka) byl vztyčen v roce 1754 a jeho autorem je sochař Josef Procházka z Chrudimi. Základní kámen byl položen 28. 5. 1753 a do základů památky byl zazděn spis s latinským textem: "Tato pyramida pořízena ke cti Bohorodičky Neposkvrněné. Postavena je nákladem Otce Jana Antonína Petery, duchovního správce vysokochvojenského a radních královédvorských. K větší rozsáhlosti přispěl Vysoce urozený pán Athanasius Bergl. Základní kámen byl položen 28. 5.1753 při obřadech, které vykonal děkan Josef Rudl za přítomnosti rady starobylého města." Donátory památky byl P. Jan Antonín Petera, místní rodák a farář ve Vysokém Chvojně, několik radních a Ferdinand Atanáš Bergl, správce panství hraběte Šporka. Na vrcholu sloupu stojí na velké kouli s hadem a měsícem P. Marie Immaculata. Kolem něj je rozmístěna šestice samostatně stojících soch: sv. František Xaverský - světec s mitrou, u jehož nohou je vytesáno poprsí černocha; sv. Ignáce z Loyoly - postava světce s tříhrannou čapkou na hlavě, sklánějící se k drakovi s rozevřenou tlamou; plastika sv. Jana Nepomuckého - socha světce sklánějícího se vpravo ke Krucifixu položenému na předloktí pravé ruky, v levé ruce drží třícípou čapku; plastika sv. Norberta - postava levou rukou přidržuje Krucifix, pravou rukou nad bokem vzpírá knihu; plastika patrona poutníků sv. Jakub Většího – kontrapostně stojící postava opírající se oběma rukama o břevno stromu se sukem; a nakonec plastika hlavního patrona města sv. Jana Křtitele – jedná se o polonahou postavu oděnou v drapérii roucha, při pravém boku přidržuje a přikrývá beránka. Na římse podstavce sloupu jsou umístěny sochy sv. Kosmy a Damiána, sv. Floriána a sv. Vavřince. Na plochách podstavce sloupu jsou vytesány reliéfy s náboženskou tématikou - sv. František z Assisi, smrt sv. Marie Magdaleny a umučení sv. Sebastiána. Sloup byl opraven dle záznamů v roce 1879, v roce 1988 a 2008. V roce 1919 ho chtěli zbořit příslušníci Sdružení Volné myšlenky (protináboženské ateistické hnutí) a v roce 1953 pro změnu požadovali jeho odstranění členové místní KSČ v rámci ateistické výchovy. Jeho zbourání zabránili památkáři. Památka je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
Prostý morový sloup je umístěn u budovy č. p. 3, při pravé straně místní komunikace ve směru na obec Lanžov. Byl vztyčen v roce 1729 jako památka na morovou epidemii, při které pomřely v obci celé rodiny. Je vytvořen ze světlého jemnozrnného pískovce a jeho autor je neznámý. Skládá se ze čtyř základních částí – základové podesty; podstavce; sloupu s hlavicí, do jehož dříku byl původně čelně zasazen medailon a vrcholové koule, do které byl zasazen dvouramenný kovový křížek. V roce 2012 byla tato památka stržena vichřicí, a následně nově opravena. Kovový křížek již nebyl obnoven.
Plastika Panny Marie s anděly je vytvořena ze světlého jemnozrnného pískovce a jejím autorem je J. Kuhn z Horní Brusnice. Byla vztyčena nákladem místní rodiny Krausových v roce 1894, což dokládá německy psaný nápis na zadní stěně pilíře: „Errichtet von Karl, Anna und Maria Kraus im Jahre 1894. J. Kuhn, Oberprausnitz.“ Jedná se o vertikální památku skládající se celkem z pěti na sebe navazujících částí – jednostupňové základové podesty; podstavce; pilíře, na jehož čelní stěně byla v mělké nice zřejmě umístěna nápisová deska s německy psaným textem. Nad nikou se dochoval nápis: „O Maria steh uns bei Daß uns Gott barmherzig sei.“ V českém překladu „O Panno Marie, stůj při nás, bože buď nám milosrdný.“ Na pilíř navazuje římsa a vrcholová plastika Panny Marie s anděly. Tu tvoří ženská prostovlasá postava s rozevřenou náručí, stojící na obláčkové podestě. Po jejích bocích se nacházejí klečící postavy andělů. Památka je ohrazena železným plůtkem, který je zasazen do pískovcového základu. Na čelní stěně se nachází přístupová branka.
Pomník je určen památce 24 padlým spoluobčanům z obce Doubravice z období I. světové války 1914 – 1918. V pozdější době byla na pomník dosekána i jména 6 obětí z období II. světové války. Na jeho čelní pohledové stěně je vytesán centrální nápis: TĚM, KTEŘÍ NEDOSPĚLI K CÍLI 1914 – 1918. Jména jednotlivých obětí válek jsou vytesána na dvou bočních a čelní nápisové desce. Památka byla vztyčena v roce 1921, což dokládá i nápis na její zadní stěně: „K NÁVRHU TĚL. JED. SOKOL VĚNUJÍ SDRUŽENÉ SPOLKY A OBČANSTVO 7/8 1921.“ Vyrobena je ze světlého jemnozrnného pískovce. Na pravé boční nápisové ploše jsou vytesána tato jména obětí: „Josef Malý, Julius Mikeš, František Munzar, Josef Petřík, Josef Petřík, František Rykl, Jan Reil, Josef Reil, Josef Svoboda, Josef Saifrt, Antonín Vagner, Květoslav Valkoun a Antonín Vondrouš“. Na levé boční stěně památky jsou vytesána tato jména obětí: „Jaroslav Havel, Josef Havel, František Holan, Josef Hlavatý, Antonín Hrdina, Václav Janeček, František Koníček, Josef Krejcar, Josef Malý.“ Na čelní nápisové ploše s obětmi II. světové války je vytesán následující text: „1939 - 1945, Bráder Josef, Fleček František, Horák Jaroslav, Hák František, Ježek Karel, Kitlar Josef.“ V roce 2017 bylo prostranství u pomníku nově obnoveno.
Památka se nachází v obci Rohoznice, vlevo při místní komunikaci ve směru na obec Bílé Poličany, na parcele č.: 673/1. GPS: 50°23'46.17"N, 15°42'03.86"E. Byla vztyčena v období I. republiky roku 1920 za podpory místních občanů. Toto dokládá i nápis na zadní straně podstavce: „Postaveno r. 1920 péčí komise všech místních korporací k osvobození našeho národa 28. X. 1918).“ Je určen památce 25 padlým spoluobčanům z Rohoznice z období I. světové války (1914 – 1918). Zároveň je tento pomník určen i k památce 2 padlým spoluobčanům z období II. světové války (1939 – 1945). Je vytvořena ze světlého pískovce a její autor je neznámý. Skládá se ze čtyř základních částí – přístupového schodiště; základové vydlážděné podesty s podstavcem; pilíře, na jehož čelní stěně je vytesán nápis - „PAMÁTCE PADLÝM, ZEMŘELÝM HRDINŮM Z OBCE ROHOZNICE ZA SVOBODU NÁRODA ČESKOSLOVENSKÉHO VE VÁLCE SVĚTOVÉ 1914-18 ČESTNÁ BUDIŽ JIM PAMĚŤ!“ a na jehož bocích jsou vytesána jména zemřelých. Vrcholovou část památky představuje plastika stojícího lva. Pomník je ohrazen železným plůtkem a v roce 2016 byl obcí nově opraven.
Památka je umístěna na návsi, před budovou místního kostela zasvěceného „Všem svatým“, čelně orientována k JV straně. Je umístěna na parcele č. 1149/2. GPS: 50°21'30.43"N, 15°45'03.86"E. Byla vztyčena v období I. republiky roku 1921 a jejím autorem je kamenická firma J. Deyl z Hořic. Toto dokládá i nápis na desce umístěné na zadní stěně pomníku: „Padlým a zemřelým ve světové válce z vděčnosti věnuje občanstvo 1921.“ a insignie autora nacházející se na čelní pohledové straně podstavce. Je vyrobena ze světlého jemnozrnného pískovce. Pomník je určen památce 22 padlým spoluobčanům z Velkého Vřešťova z období I. světové války (1914 – 1918). Jejich jména jsou vytesána na bočních pohledových stěnách podstavce. Na čelní pohledové stěně je vytesán dominantní nápis: „Spěte klidně doma i v cizině naši otcové, synové i cizí, v zemi prolitá krev vaše, jí však vykoupena svoboda naše.“ Vrchol pomníku tvoří sousoší ztvárňující raněného vojáka podpíraného ženskou figurou - múzou.
Socha Davida je umístěna před budovou hostince „U Zlatého slunce“. Jedná se o dílo Matyáše Bernarda Brauna (*1684, +1738), jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého vrcholně barokního sochařství. Vznikla z popudu hraběte Šporka v roce 1729 jako doplněk naproti stojící sochy Goliáše (původně Herkomanna). Vyjadřuje tak skutečnost, že nad silou se dá zvítězit důvtipem a chytrostí. Vrcholová plastika představuje nakročenou mužskou postavu, v pravé ruce roztáčející prak. Je vyrobena ze světlého jemnozrnného pískovce a je pouze kopií, jejíž originál je uložen v depozitu místního Hospitalu.
