Náhrobek ve tvaru zlomeného sloupu symbolizuje křehkost života a pomíjivost věcí. Kanelovaný sloup s inskripcí byl umístěn na podstavci zdobeném festony.
Náhrobek Heinricha Schuberta zemřelého roku 1920, autora četných prací na téma historie Svídnice. Na ramenou kříže visí šerpa z růží. Uprostřed stojí již částečně setřená data narození a smrti.
Jedna ze tří váz na hlavní bráně vedoucí do Kostela Míru vznikla v roce 1730. Je ozdobena motivem andělské tváře a akantovými listy.
Ostění pozdně renesančního portálu zdobí putta se symboly smrti - lebkou a přesýpacími hodinami. Tato mementa mori připomínají kolemjdoucím o pomíjivosti světa.
Epitaf kupce Johanna Heinricha Englera a jeho manželky Anny Kathariny z domu Valerů z 1. pol. 18. století zdobený celou paletou barokních ornamentů a párem baculatých andělů.
Okapový kotlík barokního svatostánku zkrášluje na přední straně maskaron zoomorfního vzhledu. Maskaron i přes své nepřirozené tvary připomíná vodního tvora.
Nárožní fiála oplocení hřbitova vytvořená z kovu byla ověnčena spirálním útvarem. Prolamovaný plot vznikl z dílců s volutovým a rostlinným ornamentem.
V nice mezi okny v prvním patře stojí na podstavci dřevěná socha černocha v exotickém oděvu. Kdysi v přízemí fungoval zájezdní hotinec „U Černocha” (Gasthof zum Mohren).
Fasáda z pálených cihel se pyšní bohatou štukovou dekorací z roku 1895. Bustu exoticky vyhlížející ženy obklopuje celá škála novobarokních ornamentů.
Na vrcholku věžičky domu byla umístěna plechová korouhvička ve tvaru kohouta v polygonálním rámu.
Nad budovou Lycea č. II se tyčí věžička s korouhvičkou. Korohvička má tvar jehlice zdobené florálním ornamentem s šipkou ukazující směr větru.
Prolamované kovové ověnčení nárožního arkýře zdobí korouhvička s datem 1898.