Rozetu v mnohostěnné nice nad klasicistním portálem domu z 19. století zkrášluje stylizovaná ženská hlava.
Ve výklencích v přízemí budovy stojí sochy dvou z devíti olympských múz, nalevo Tepsichoré - múzy tance a zpěvu, napravo Kalliopé - múzy poezie.
Obdélníková edikula v prvním patře byla ozdobena florálním ornamentem, girlandou spletenou z květin, ovoce a stuh.
Ve výklenku na úrovni prvního patra se nachází bohyně Fortuna s rohem hojnosti, symbolem bohatství, štěstí a a dostatku.
Ve výklenku pod pozdně renesančním portálem byla umístěna pozlacená figurka měšťana. Dům již od 17. stol. nese název „U Zlatého chlapíka”. Původ tohoto názvu je nutné hledat v historických zmínkách a legendách o chtivém radním.
Nad arkádovými vstupními dveřmi nad okny v prvním patře lze ve třech půlkruhových polích shlédnout kompilaci motivů putta a dvouocasé syrény.
Na konzole v prvním patře tohoto domu se až do konce 60. let 20. století nacházela kotva. Později ji nahradila současná plastika představující zdeformovanou mužskou bustu.
Stádo divokých prasat - bronzový odlitek, který vytvořil Grzegorz Łagowski podle návrhu Aleksandra Mazije. Sousoší zde bylo umístěno 25. dubna 2014. Představuje dospělého kance a pět selat soustředěných kolem truhly se znakem města Svídnice.
Antropomorfní maska na barokním portálu hlavního vchodu do Paláce křešovských cisterciáků. Stylistika dekorace portálu naznačuje, že ji pravděpodobně vytvořil svídnický sochař Georg Leonard Weber.
Vrcholový klenák portálu Paláce křešovských cisterciáků zdobí piastovský orel vykovaný kolem roku 1950.
V centrální části modernistické budovy stojí čtyři pískovcové skulptury ilustrující profese související s vydavatelskou činnosti. Kdysi zde sídlila tiskárna a vydavatelství Berglandhause.
Trojdílná hrobka rodiny Müllerů. Hlavní osa byla zdůrazněna trojúhelníkovým ověnčením poškozené plastiky.